Warning: file_exists(): open_basedir restriction in effect. File(core/post-comments) is not within the allowed path(s): (/data/web/virtuals/13692/virtual) in /data/web/virtuals/13692/virtual/www/domains/eracr.cz/wp-includes/blocks.php on line 602
Novinky – 19. stránka – Evropská rozvojová agentura

Nová výzva v rámci programu SCOPES financuje spolupráci výzkumníků ze Švýcarska a východní Evropy

Program SCOPES (2013 – 2016) je zaměřen na spolupráci mezi východní Evropou a Švýcarskem v oblasti vědy a výzkumu. Otevřen je pro všechny vědní obory (humanitní, společenské, přírodní, technické, medicína, biologie a další). 

Program SCOPES podporuje projekty realizované v rámci pěti grantových schémat:

  • Společné výzkumné projekty (JRP).
  • Institucionální partnerství (IP).
  • Přípravné granty (PG).
  • Konferenční granty (CG).
  • Valorizační granty (VG).

V současné době je vyhlášena 2. výzva na podporu institucionálních partnerství a lze rovněž podávat návrhy projektů v oblasti Přípravné granty a Valorizační granty (navazující na probíhající JRP nebo IP). Žádosti v oblasti Konferenční granty se podávají průběžně do roku 2016.

Více informací najdete v přiloženém letáku a na webových stránkách programu.

Na projekty financované z programu LIFE lze získat financování od Ministerstva životního prostředí

Dne 18. června 2014 byla vyhlášena výzva na podporu projektů v rámci programu LIFE. Grant v rámci Podprogramu životního prostředí mohou získat tradiční projekty, integrované projekty, projekty technické asistence a projekty budování kapacit. V rámci Podprogramu pro oblast klimatu mohou v tomto roce získat finanční podporu pouze tradiční projekty a projekty budování kapacit.

Více informací k jednotlivým výzvám naleznete zde.

V rámci této výzvy je také možné získat finanční podporu od Ministerstva životního prostředí České republiky, které dne 25. 6. vyhlásilo výzvu na financování tradičních projektů v rámci podprogramu Životní prostředí.

Tradiční projekty LIFE jsou projekty realizující opatření nejlepší praxe, demonstrační, pilotní nebo informační aktivity. Tyto projekty mohou být předkládány v rámci obou podprogramů. V rámci podprogramu Životní prostředí existují tři prioritní osy, ve kterých mohou být tradiční projekty podávány:

  • Příroda a biologická rozmanitost,
  • Životní prostředí a účinné využívání zdrojů,
  • a Správa a informace v oblasti životního prostředí.

O grant v oblasti tradičních projektů mohou zažádat veřejné subjekty, soukromé komerční organizace, popřípadě soukromé nekomerční organizace (včetně neziskových organizací). Finanční podpora programu LIFE pro pracovní období 2014-2017 činí 60%. V případě prioritní oblasti Příroda a biologická rozmanitost, může subjekt získat grant až 75% z celkové částky projektu.

Termín odevzdávání žádostí pro tradiční projekty je 16. října 2014 v 16:00 bruselského času.

Výzva MŽP je určena pro české žadatele v roli koordinujících příjemců. Obecná nejvyšší míra podpory od Ministerstva životního prostředí činí maximálně 15% z celkových způsobilých nákladů projektu a současně ne více než 10 mil. Kč na jeden projekt. Žádosti o grant mohou být předkládány nejpozději do 15.8.2014 do 15:00. Více informací výzvě MŽP naleznete zde. 

 

Příručka k programu Erasmus+ v českém jazyce!

S radostí si Vám dovolujeme oznámit, že byl konečně do češtiny přeložen tzv. Erasmus+ guide, neboli příručka pro žadatele v rámci programu Erasmus+. Najdete v ní podrobné informace o programu, které jsou důležité při podávání žádosti a při realizaci projektu. Příručku si můžete stáhnout zde.

Zároveň připomínáme, že nejbližší termín pro podávání žádostí v rámci programu Erasmus+ je již 2. září 2014 a platí pro Klíčovou akci 2 – budování kapacit v oblasti mládeže.

Dalším termínem je pak 1. říjen 2014, který platí pro následující aktivity:

  • Klíčová akce 2 – strategická partnerství pouze v oblasti mládeže;
  • Klíčová akce 3 – setkávání mladých lidí s politickými činiteli za účelem jednání o problematice mládeže;
  • Klíčová akce 1 – mobilita jednotlivců pouze v oblasti mládeže.

Letní výzvy v rámci norských fondů – Iniciativy v oblasti veřejného zdraví

Ministerstvo financí jako Zprostředkovatel programu ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví – Partnerem programu vyhlásili v červnu novou výzvu v rámci tzv. EHP a norských fondů, tentokráte v rámci Programu CZ11 – „Iniciativy v oblasti veřejného zdraví“, a to konkrétněji v rámci dvou aktivit: Aktivita I. Psychiatrická péče a Aktivita II. Péče o děti.

Aktivita I. – Psychiatrická péče

Cílem aktivity I. je zefektivnění léčebného procesu, destigmatizace a transformace psychiatrické péče.

V rámci této výzvy budou podpořeny ty projekty, které přispívají ke zlepšení vybavení pro poskytování systému ucelené rehabilitace, vzdělávání odborníků pro poskytování systému ucelené rehabilitace a zlepšení ostatních komponent systému rehabilitace psychiatricky nemocných.

O tento grant si může zažádat: fyzická nebo právnická osoba, organizace soukromá i veřejná, komerční či nekomerční, příp. nestátní nezisková organizace. Žadatel však musí být poskytovatelem následné a/nebo dlouhodobé lůžkové péče.

Minimální výše grantu je 4 550 000 CZK (170 000 EUR), maximální výše grantu je 21 372 250 CZK (806 500 EUR). Spolufinancování se liší dle typu instituce – veřejné instituce mohou získat až 80 % financí, nestátní neziskové organizace až 90 % a ostatní právnické osoby 60 % rozpočtu.

Uzávěrka pro předkládání žádostí je 29.8.2014 v 16h.

Více informací naleznete zde

Aktivita II. – Péče o děti

Cílem druhé aktivity je zlepšení přístupu a kvality zdravotních služeb včetně reprodukční a preventivní péče o děti. Grant z norského fondu je poskytován na dvě oblasti: oblast Prevence dětských úrazů a oblast Prevence následků onemocnění a zdravotních problémů v dětském věku. V rámci první oblasti je podporován vznik tzv. „preventivních buněk“ na pracovištích specializované traumatologické péče s cílem zavést a podpořit efektivní preventivní programy na místní úrovni. V rámci druhé oblasti je grant vyčleněn na rozvoj multidisciplinární dispenzární péče, která je prováděna u pacientů s perinatální zátěží po propuštění ze specializovaných perinatologických center. Jedná se o podporu činnosti multidisciplinární péče poskytované jedním, či více odděleními poskytovatelů zdravotních služeb.

V oblasti Prevence dětských úrazů jsou vhodnými žadateli poskytovatelé specializované a superspecializované dětské traumatologické  péče vedené ve věstníku Ministerstva zdravotnictví. V rámci Prevence následků onemocnění a zdravotních problémů v dětském věku si o grant může zažádat fyzická nebo právnická osoba, soukromá i veřejná, komerční či nekomerční, příp. nestátní nezisková organizace, založené/zřízené v souladu s legislativou České republiky.

Minimální výše grantu je 4 550 000 CZK (170 000 EUR), maximální výše grantu je 10 600 000 CZK (377 358 EUR). V rámci grantu mají možnost získat veřejné instituce až 80% financí, ostatní právnické osoby 60% a nestátní neziskové organizace až 90%.

Výzva pro předkládání žádostí končí 15.8.2014 v 16h.

Více informací naleznete zde.

 

Fond environmentální odbornosti Programu švýcarsko-české spolupráce – II. výzva

V rámci programu česko-švýcarské spolupráce byla Ministerstvem životního prostředí vyhlášena nová výzva, v rámci které je možné zažádat si o grant z Fondu environmentální odbornosti.

V jakých oblastech lze získat podporu?

V rámci grantu z Fondu environmentální odpovědnosti budou podporovány projekty v následujících oblastech.

  • pořádání národních a mezinárodních seminářů a konferencí;
  • osvětové kampaně a akce o ochraně životního prostředí a udržitelném rozvoji;
  • plánování a realizace průvodcovských služeb v rámci přírodních tras (se souhlasem orgánů ochrany přírody);
  • vytváření questingových tras;
  • zapojování a účast veřejnosti do procesu plánování a realizace strategií a aktivit;
  • poskytování informací a poradenství o ochraně životního prostředí a udržitelném rozvoji včetně příslušných investic a služeb;
  • vydávání publikací a periodik včetně elektronických;
  • environmentální vzdělávání, výchova a osvěta pro dospělé, mládež a děti v předškolním věku;
  • spolupráce při zavádění a realizaci Místních Agend 21;
  • zpracování studií a metodik k ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje;
  • převzetí know-how a příkladů dobré praxe včetně pořízení příslušného zařízení;
  • studijní cesty českých a zahraničních expertů – tato aktivita nesmí představovat jedinou aktivitu sub-projektu. Předpokládá se její kombinace s výše uvedenými. Celkové oprávněné výdaje na studijní cesty nesmí v rámci rozpočtu sub-projektu překročit 70%.

Kdo může žádat?

Vhodným žadateli pro grant jsou organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, kraje, organizace zřízené nebo založené krajem, popřípadě obcí, nestátní neziskové organizace, vzdělávací a výzkumné organizace, a v neposlední řadě dobrovolné a společenské organizace.

Žadatelé musí mít právní subjektivitu, sídlo v ČR a v rámci grantu nesmí ze sub-projektu financovat běžnou činnost své organizace. V době podání žádosti o grant pak musejí splňovat podmínku alespoň dvouleté historie. V případě nástupnické organizace musí být prokázána dvouletá historie u původní organizace, a to pouze v případě, že se jednalo o organizaci neziskovou. Tato výjimka se k jinému typu organizace nevztahuje.

Jaké jsou podmínky financování?

Minimální výše grantu je 500 000 Kč, maximální výše grantu je 3 500 000 Kč. Konečné datum způsobilosti výdajů je 31. 3. 2016.

Maximální výše grantu je 90% v závislosti na zdroji spolufinancování.

Co ještě potřebuji vědět? 

Příjem žádostí včetně povinných příloh bude ukončen dne 5. 8. 2014 v 15:00 hod.

Více informací naleznete zde.

 

Komunitární programy a mimoevropské země

Jak již ze samotného označení komunitárních programů vyplývá, jedná se o programy, které se týkají zemí Společenství, tedy členských zemí EU. Tyto programy přispívají ke spolupráci členských států při řešení společných problémů v oblastech souvisejících s politikami Evropské unie a financují se přímo z rozpočtu Evropské unie, která na vybrané projekty přispívá v rozmezí 40 – 75 % (výjimečně až 100 %). Spravuje je přímo Evropská komise nebo specializované výkonné agentury, které Komise zřídila. U některých programů jsou gestorem národní agentury.

Pokud to odpovídá cílům programu, mohou se do projektů zapojit za zvláštních podmínek i země mimo Evropskou unii. Tato možnost je tu většinou pro kandidátské země, případně země EHP. Pokud ovšem chceme mít v projektu partnera ze země mimo EU, je vždy třeba si pohlídat, jaké pro něj platí v projektu podmínky.

Například program Erasmus + dělí země do dvou skupin: na programové a tzv. partnerské země. Do skupiny programových zemí spadá 28 členských zemí EU, členské země Evropského Hospodářského prostoru (těmi jsou Norsko, Island a Lichtenštejnsko), Švýcarsko a v neposlední řadě Turecko a Makedonie (FYROM). Partnerským zemím jsou otevřeny pouze některé klíčové aktivity programu a platí pro ně určitá omezení. Jejich účast v konsorciu je vždy třeba důkladně zdůvodnit. Mezi tyto země řadíme země východního partnerství (mj. Bělorusko a Ukrajinu), země kolem Středozemního moře, a to jak v Africe, tak na Blízkém východě (mimo jiné i Izrael, Palestinu a Sýrii), země západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko i Kosovo) a Ruskou federaci. Kompletní seznam parnerských zemí v rámci programu Erasmus + naleznete zde.

Podobné podmínky se vztahují i na program Horizont 2020, který má ovšem i výzvy přímo zaměřené na spolupráci s mimoevropskými zeměmi. Výzva s názvem „EU jako globální aktér“ (H2020-INT-INCO-2015) zaměřená na spolupráci s Austrálií, USA, Brazílií, Jižní Afrikou, Ukrajinou a se zeměmi Středozemí a východního partnerství je vyhlášena do 20. ledna 2015. V červnu byla rovněž uzavřena dohoda mezi EU a Izraelem, která umožní Izraeli zapojovat se do projektů programu Horizont 2020. Podpis dohody byl výsledkem dlouhého vyjednávání, neboť je proti pravidlům programu financovat vědecký výzkum v židovských osadách na západním břehu Jordánu. Izrael se nakonec podvolil pravidlům EU a přistoupil na to, že z peněz programu nebude moci být financován výzkum na západním břehu, čímž vyloučil z programu mimo jiné univerzitu v osadě Ariel. Více informací o programu Horizont 2020 naleznete zde.

Blíží se uzávěrka programu Erasmus+ sport

Do dne 26. června 2014 (12:00 bruselského, tedy i českého času) lze podávat Evropské komisi žádosti na projekty v oblasti sportu. Tato oblast je nově podporována v rámci programu Erasmus+. Program podporuje dvě aktivity: Strategická partnerství v oblasti sportu a Neziskové sportovní události.

Strategická partnerství

Strategická partnerství podporují projekty zaměřené na síťování organizací aktivních v oblasti sportu a podporují především projekty v následujících oblastech:

  • boj proti dopingu;
  • boj proti falšování výsledků sportovních utkání;
  • boj proti násilí, rasismu a podpora tolerance ve sportu;
  • projekty založené na evropských strategiích v oblasti sportu (např. Pokyny EU ke dvojí kariéře sportovců).

Podporovány jsou následující aktivity:

  • síťování;
  • sdílení dobré praxe;
  • vytváření a implementace nových tréninkových a vzdělávacích modulů;
  • aktivity zaměřené na zvyšování povědomí o sportu a jeho pozitivním vlivu na osobní život a zdraví;
  • konference, semináře, setkání a další události;
  • a jiné.

Žádost podává projektové konsorcium složené z vedoucího partnera a řadových partnerů.

Kdo se může zapojit?
Zapojit se mohou neziskové (soukromé nebo veřejné) organizace.

Jaká pravidla platí pro projektové partnerství?
V partnerství musí být minimálně 5 partnerů z 5 zemí zapojených do programu.

Jak dlouho projekt trvá?
Projekty strategického partnerství trvají nejméně 12 měsíců. Délka projektu musí být 12, 18, 24, 30 nebo 36 měsíců.

Jaké náklady se dají z programu financovat?
Uznatelnými náklady jsou následující položky:

  • personální náklady – mzdy;
  • cestovní náklady (cesta, ubytování, stravování, cestovní náhrady);
  • zařízení;
  • spotřební zboží;
  • dodavatelské služby;
  • DPH;
  • a další náklady související s aktivitami projektu.

V rámci projektu bude proplaceno rovněž 7 % nepřímých nákladů (určených na obecné náklady spojené s administrací projektu jako je nájem nebo platby za telefon).

Jaké je financování projektu?
Maximální dotace na jeden grant činí 500 000 EUR, spolufinancování je 20 %.

Neziskové sportovní události

Neziskové sportovní události jsou projekty, které mohou obsahovat události na národní úrovni, ale především mezinárodní neziskové události, jejichž cílem je

  • zvýšit mezi veřejností povědomí o sportu jako nástroji sociálního začleňování, propagovat rovnépříležitosti a nediskriminaci a propagovat sport jako aktivity přispívající k dobré zdravotní kondici;
  • zvýšit aktivní sportovní aktivitu mezi občany EU.

Podporovány jsou následující aktivity:

  • organizace tréninkových aktivit pro sportovce, trenéry, dobrovolníky a osoby jinak aktivní v oblasti sportu;
  • organizace sportovních událostí (závodů, soutěží, utkání apod.);
  • organizace doprovodných aktivit (konference, semináře)
  • doprovodné aktivity (hodnocení dosažených výsledků, plánování budoucí spolupráce.

Kdo se může zapojit?
Zapojit se mohou neziskové (soukromé nebo veřejné) organizace.

Jaká pravidla platí pro projektové partnerství?
V partnerství musí být minimálně 12 partnerů ze zemí programu.

Jak dlouho projekt trvá?
Neziskové sportovní události trvají maximálne 12 měsíců.

Jaké náklady se dají z programu financovat?
Uznatelnými náklady jsou následující položky:

  • personální náklady – mzdy;
  • cestovní náklady (cesta, ubytování, stravování, cestovní náhrady);
  • zařízení;
  • spotřební zboží;
  • dodavatelské služby;
  • DPH;
  • a další náklady související s aktivitami projektu.

V rámci projektu bude proplaceno rovněž 7 % nepřímých nákladů (určených na obecné náklady spojené s administrací projektu jako je nájem nebo platby za telefon).

Jaké je financování projektu?
Maximální dotace na jeden grant činí 2 000 000 EUR, spolufinancování je 20 %.

Více informací o tom, jak podat žádost v rámci Neziskových sportovních akcí, naleznete na stránkách Evropské komise zde. Důležité je pročíst si pokyny pro žadatele.

 

Středoevropský univerzitní program CEEPUS

29. května 2014 byly zástupcům čtyř vysokoškolských pracovišť, konkrétně Fakultě strojní ČVUT v Praze, Fakultě výrobních technologií a managementu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakultě technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Fakultě strojní VŠB-TU v Ostravě uděleny ceny „The Czech National CEEPUS Office Prize“, a to za implementaci projektů v rámci univerzitního programu CEEPUS. 

Central European Exchange Programme for University Studies neboli CEEPUS je středoevropský výměnný univerzitní program, který se zaměřuje na podporu akademické mobility a regionální spolupráce v rámci evropských univerzitních sítí. Poskytuje stipendijní programy nejen studentům, ale i pedagogům vysokých škol. V rámci nich se mají studenti možnost zúčastnit krátkodobých či dlouhodobých pobytů v zahraničí, pro pedagogy jsou určeny zahraniční přednáškové a výzkumné pobyty. V současné době je do programu zapojeno 15 zemí ze střední a východní Evropy. Česká republika se stala členem v roce 1996. Mezi nejvíce aktivní univerzity u nás patří Univerzita Karlova v Praze, následována Univerzitou Palackého v Olomouci, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou v Ostravě a Masarykovou univerzitou v Brně. 

Program CEEPUS jistě spadá do oblasti mezinárodní spolupráce. Pokud bychom ho měli zařadit mezi ostatní mezinárodní programy, je třeba uvést, že program CEEPUS funguje mimo struktury EU. Byl založen mezinárodní smlouvou a v současné době funguje podle smlouvy CEEPUS III z roku 2011. Do projektů v rámci programu se mohou zapojit pouze univerzity.

Kromě financování postgraduálního studia v zahraničí je důležitou aktivitou vytváření sítí zaměřených na určitý výzkumný problém nebo například organizace letní školy CEEPUS.

Letos byly oceněné dva projekty s českou účastí:

  • HR 108 – Vývoj moderních výrobků a technologií
  • RO 202 – Zavádění a využití e-learningových systémů v oblasti vzdělávání strojírenské výroby v zemích střední Evropy

Další informace o oceněných projektech můžete najít zde na stránkách Domu zahraničních služeb a obecné informace o programu na stránkách www.ceepus.info.

 

EURO angličtina – bezplatný elektronický slovník (nejen) pro mezinárodní projektový management

Národní orgán pro koordinaci vydal slovník EURO ANGLIČTINA jako pomůcku pro všechny, kdo potřebují pro svou práci odbornou angličtinu používanou v rámci evropských institucí. Slovník je volně a bezplatně k dispozici na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Jeho vydání bylo hrazeno z fondů EU, Operačního programu Technická pomoc.

Slovník, který má česko-anglickou a anglickou-českou část, je jedinečným souborem živých a běžně používaných odborných pojmů z oblasti strukturálních fondů a obecné evropské problematiky. Jeho autorka Mgr. Jana Dyčková patří mezi naše nejlepší překladatele této tématiky. Slovník byl vytvořen ve spolupráci se společností LINGEA s.r.o., významným vydavatelem elektronických i knižních slovníků v ČR.

Slovník není třeba instalovat, po rozbalení archivu je automaticky připraven k použití.

ENGINEER – příklad úspěšného projektu s mimoevropským partnerem

Přestože většina financí rozdělovaných prostřednictvím komunitárních programů směřuje na projekty spolupráce evropských zemí, není samozřejmě účelem dotací uzavírat se inspiraci z vnější. Proto ve většině programů existuje také možnost mít v projektu partnera ze zemí mimo Evropu. Začlenění takového partnera musí být samozřejmě řádně zdůvodněno a většinou je spojeno s některými omezeními, ale pro projekt může být zásadní. Příkladem projektu, který staví na zkušenostech a produktech původem z USA, je projekt ENGINEER, který navazuje na projekt implementovaný v Bostonu.

Engineer (BrEaking New Ground IN the SciencE Education Realm)

Projekt Engineer financovaný Evropskou komisí má za cíl přiblížit oblast vědy a technologií více než 27 000 studentům a 1 000 učitelům z devíti evropských zemí a Izraele. Navazuje na činnost Muzea vědy v Bostonu, které ve spolupráci s pedagogy a odborníky připravilo deset výukových modulů z různých oblastí vědy, v jejichž rámci žáci sledují proces řešení problémů pomocí technologických postupů, se kterými se mohou setkat v každodenním životě.

Projekt je zaměřený na širokou veřejnost, do níž patří učitelé přírodovědných předmětů na základních školách, vědecká centra a muzea, žáci a jejich rodiče, vzdělávací a výzkumná sdružení, příslušné místní, národní a evropské orgány. Do projektu se zapojilo celkem 26 institucí včetně dvou partnerů z České republiky – Techmania Science Center a 21. ZŠ v Plzni.

Techmania v rámci projektu nabízí interaktivní worshop a výukové projekty pro žáky 3. – 6. tříd ZŠ. Více o projektu, aktivitách a výstupech se můžete dozvědět na stránkách Techmanie nebo na oficiálních stránkách projektu.