Komunitární programy a mimoevropské země

Jak již ze samotného označení komunitárních programů vyplývá, jedná se o programy, které se týkají zemí Společenství, tedy členských zemí EU. Tyto programy přispívají ke spolupráci členských států při řešení společných problémů v oblastech souvisejících s politikami Evropské unie a financují se přímo z rozpočtu Evropské unie, která na vybrané projekty přispívá v rozmezí 40 – 75 % (výjimečně až 100 %). Spravuje je přímo Evropská komise nebo specializované výkonné agentury, které Komise zřídila. U některých programů jsou gestorem národní agentury.

Pokud to odpovídá cílům programu, mohou se do projektů zapojit za zvláštních podmínek i země mimo Evropskou unii. Tato možnost je tu většinou pro kandidátské země, případně země EHP. Pokud ovšem chceme mít v projektu partnera ze země mimo EU, je vždy třeba si pohlídat, jaké pro něj platí v projektu podmínky.

Například program Erasmus + dělí země do dvou skupin: na programové a tzv. partnerské země. Do skupiny programových zemí spadá 28 členských zemí EU, členské země Evropského Hospodářského prostoru (těmi jsou Norsko, Island a Lichtenštejnsko), Švýcarsko a v neposlední řadě Turecko a Makedonie (FYROM). Partnerským zemím jsou otevřeny pouze některé klíčové aktivity programu a platí pro ně určitá omezení. Jejich účast v konsorciu je vždy třeba důkladně zdůvodnit. Mezi tyto země řadíme země východního partnerství (mj. Bělorusko a Ukrajinu), země kolem Středozemního moře, a to jak v Africe, tak na Blízkém východě (mimo jiné i Izrael, Palestinu a Sýrii), země západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko i Kosovo) a Ruskou federaci. Kompletní seznam parnerských zemí v rámci programu Erasmus + naleznete zde.

Podobné podmínky se vztahují i na program Horizont 2020, který má ovšem i výzvy přímo zaměřené na spolupráci s mimoevropskými zeměmi. Výzva s názvem „EU jako globální aktér“ (H2020-INT-INCO-2015) zaměřená na spolupráci s Austrálií, USA, Brazílií, Jižní Afrikou, Ukrajinou a se zeměmi Středozemí a východního partnerství je vyhlášena do 20. ledna 2015. V červnu byla rovněž uzavřena dohoda mezi EU a Izraelem, která umožní Izraeli zapojovat se do projektů programu Horizont 2020. Podpis dohody byl výsledkem dlouhého vyjednávání, neboť je proti pravidlům programu financovat vědecký výzkum v židovských osadách na západním břehu Jordánu. Izrael se nakonec podvolil pravidlům EU a přistoupil na to, že z peněz programu nebude moci být financován výzkum na západním břehu, čímž vyloučil z programu mimo jiné univerzitu v osadě Ariel. Více informací o programu Horizont 2020 naleznete zde.

Blíží se uzávěrka programu Erasmus+ sport

Do dne 26. června 2014 (12:00 bruselského, tedy i českého času) lze podávat Evropské komisi žádosti na projekty v oblasti sportu. Tato oblast je nově podporována v rámci programu Erasmus+. Program podporuje dvě aktivity: Strategická partnerství v oblasti sportu a Neziskové sportovní události.

Strategická partnerství

Strategická partnerství podporují projekty zaměřené na síťování organizací aktivních v oblasti sportu a podporují především projekty v následujících oblastech:

  • boj proti dopingu;
  • boj proti falšování výsledků sportovních utkání;
  • boj proti násilí, rasismu a podpora tolerance ve sportu;
  • projekty založené na evropských strategiích v oblasti sportu (např. Pokyny EU ke dvojí kariéře sportovců).

Podporovány jsou následující aktivity:

  • síťování;
  • sdílení dobré praxe;
  • vytváření a implementace nových tréninkových a vzdělávacích modulů;
  • aktivity zaměřené na zvyšování povědomí o sportu a jeho pozitivním vlivu na osobní život a zdraví;
  • konference, semináře, setkání a další události;
  • a jiné.

Žádost podává projektové konsorcium složené z vedoucího partnera a řadových partnerů.

Kdo se může zapojit?
Zapojit se mohou neziskové (soukromé nebo veřejné) organizace.

Jaká pravidla platí pro projektové partnerství?
V partnerství musí být minimálně 5 partnerů z 5 zemí zapojených do programu.

Jak dlouho projekt trvá?
Projekty strategického partnerství trvají nejméně 12 měsíců. Délka projektu musí být 12, 18, 24, 30 nebo 36 měsíců.

Jaké náklady se dají z programu financovat?
Uznatelnými náklady jsou následující položky:

  • personální náklady – mzdy;
  • cestovní náklady (cesta, ubytování, stravování, cestovní náhrady);
  • zařízení;
  • spotřební zboží;
  • dodavatelské služby;
  • DPH;
  • a další náklady související s aktivitami projektu.

V rámci projektu bude proplaceno rovněž 7 % nepřímých nákladů (určených na obecné náklady spojené s administrací projektu jako je nájem nebo platby za telefon).

Jaké je financování projektu?
Maximální dotace na jeden grant činí 500 000 EUR, spolufinancování je 20 %.

Neziskové sportovní události

Neziskové sportovní události jsou projekty, které mohou obsahovat události na národní úrovni, ale především mezinárodní neziskové události, jejichž cílem je

  • zvýšit mezi veřejností povědomí o sportu jako nástroji sociálního začleňování, propagovat rovnépříležitosti a nediskriminaci a propagovat sport jako aktivity přispívající k dobré zdravotní kondici;
  • zvýšit aktivní sportovní aktivitu mezi občany EU.

Podporovány jsou následující aktivity:

  • organizace tréninkových aktivit pro sportovce, trenéry, dobrovolníky a osoby jinak aktivní v oblasti sportu;
  • organizace sportovních událostí (závodů, soutěží, utkání apod.);
  • organizace doprovodných aktivit (konference, semináře)
  • doprovodné aktivity (hodnocení dosažených výsledků, plánování budoucí spolupráce.

Kdo se může zapojit?
Zapojit se mohou neziskové (soukromé nebo veřejné) organizace.

Jaká pravidla platí pro projektové partnerství?
V partnerství musí být minimálně 12 partnerů ze zemí programu.

Jak dlouho projekt trvá?
Neziskové sportovní události trvají maximálne 12 měsíců.

Jaké náklady se dají z programu financovat?
Uznatelnými náklady jsou následující položky:

  • personální náklady – mzdy;
  • cestovní náklady (cesta, ubytování, stravování, cestovní náhrady);
  • zařízení;
  • spotřební zboží;
  • dodavatelské služby;
  • DPH;
  • a další náklady související s aktivitami projektu.

V rámci projektu bude proplaceno rovněž 7 % nepřímých nákladů (určených na obecné náklady spojené s administrací projektu jako je nájem nebo platby za telefon).

Jaké je financování projektu?
Maximální dotace na jeden grant činí 2 000 000 EUR, spolufinancování je 20 %.

Více informací o tom, jak podat žádost v rámci Neziskových sportovních akcí, naleznete na stránkách Evropské komise zde. Důležité je pročíst si pokyny pro žadatele.

 

Středoevropský univerzitní program CEEPUS

29. května 2014 byly zástupcům čtyř vysokoškolských pracovišť, konkrétně Fakultě strojní ČVUT v Praze, Fakultě výrobních technologií a managementu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Fakultě technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Fakultě strojní VŠB-TU v Ostravě uděleny ceny „The Czech National CEEPUS Office Prize“, a to za implementaci projektů v rámci univerzitního programu CEEPUS. 

Central European Exchange Programme for University Studies neboli CEEPUS je středoevropský výměnný univerzitní program, který se zaměřuje na podporu akademické mobility a regionální spolupráce v rámci evropských univerzitních sítí. Poskytuje stipendijní programy nejen studentům, ale i pedagogům vysokých škol. V rámci nich se mají studenti možnost zúčastnit krátkodobých či dlouhodobých pobytů v zahraničí, pro pedagogy jsou určeny zahraniční přednáškové a výzkumné pobyty. V současné době je do programu zapojeno 15 zemí ze střední a východní Evropy. Česká republika se stala členem v roce 1996. Mezi nejvíce aktivní univerzity u nás patří Univerzita Karlova v Praze, následována Univerzitou Palackého v Olomouci, Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou v Ostravě a Masarykovou univerzitou v Brně. 

Program CEEPUS jistě spadá do oblasti mezinárodní spolupráce. Pokud bychom ho měli zařadit mezi ostatní mezinárodní programy, je třeba uvést, že program CEEPUS funguje mimo struktury EU. Byl založen mezinárodní smlouvou a v současné době funguje podle smlouvy CEEPUS III z roku 2011. Do projektů v rámci programu se mohou zapojit pouze univerzity.

Kromě financování postgraduálního studia v zahraničí je důležitou aktivitou vytváření sítí zaměřených na určitý výzkumný problém nebo například organizace letní školy CEEPUS.

Letos byly oceněné dva projekty s českou účastí:

  • HR 108 – Vývoj moderních výrobků a technologií
  • RO 202 – Zavádění a využití e-learningových systémů v oblasti vzdělávání strojírenské výroby v zemích střední Evropy

Další informace o oceněných projektech můžete najít zde na stránkách Domu zahraničních služeb a obecné informace o programu na stránkách www.ceepus.info.

 

EURO angličtina – bezplatný elektronický slovník (nejen) pro mezinárodní projektový management

Národní orgán pro koordinaci vydal slovník EURO ANGLIČTINA jako pomůcku pro všechny, kdo potřebují pro svou práci odbornou angličtinu používanou v rámci evropských institucí. Slovník je volně a bezplatně k dispozici na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. Jeho vydání bylo hrazeno z fondů EU, Operačního programu Technická pomoc.

Slovník, který má česko-anglickou a anglickou-českou část, je jedinečným souborem živých a běžně používaných odborných pojmů z oblasti strukturálních fondů a obecné evropské problematiky. Jeho autorka Mgr. Jana Dyčková patří mezi naše nejlepší překladatele této tématiky. Slovník byl vytvořen ve spolupráci se společností LINGEA s.r.o., významným vydavatelem elektronických i knižních slovníků v ČR.

Slovník není třeba instalovat, po rozbalení archivu je automaticky připraven k použití.

ENGINEER – příklad úspěšného projektu s mimoevropským partnerem

Přestože většina financí rozdělovaných prostřednictvím komunitárních programů směřuje na projekty spolupráce evropských zemí, není samozřejmě účelem dotací uzavírat se inspiraci z vnější. Proto ve většině programů existuje také možnost mít v projektu partnera ze zemí mimo Evropu. Začlenění takového partnera musí být samozřejmě řádně zdůvodněno a většinou je spojeno s některými omezeními, ale pro projekt může být zásadní. Příkladem projektu, který staví na zkušenostech a produktech původem z USA, je projekt ENGINEER, který navazuje na projekt implementovaný v Bostonu.

Engineer (BrEaking New Ground IN the SciencE Education Realm)

Projekt Engineer financovaný Evropskou komisí má za cíl přiblížit oblast vědy a technologií více než 27 000 studentům a 1 000 učitelům z devíti evropských zemí a Izraele. Navazuje na činnost Muzea vědy v Bostonu, které ve spolupráci s pedagogy a odborníky připravilo deset výukových modulů z různých oblastí vědy, v jejichž rámci žáci sledují proces řešení problémů pomocí technologických postupů, se kterými se mohou setkat v každodenním životě.

Projekt je zaměřený na širokou veřejnost, do níž patří učitelé přírodovědných předmětů na základních školách, vědecká centra a muzea, žáci a jejich rodiče, vzdělávací a výzkumná sdružení, příslušné místní, národní a evropské orgány. Do projektu se zapojilo celkem 26 institucí včetně dvou partnerů z České republiky – Techmania Science Center a 21. ZŠ v Plzni.

Techmania v rámci projektu nabízí interaktivní worshop a výukové projekty pro žáky 3. – 6. tříd ZŠ. Více o projektu, aktivitách a výstupech se můžete dozvědět na stránkách Techmanie nebo na oficiálních stránkách projektu.

 

Spuštěna evropská platforma pro další vzdělávání

Evropská komise spouští elektronickou platformu pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE – Electronic Platform for Adult Learning in Europe), která je určena všem aktérům na poli vzdělávání dospělých – zástupcům státní správy, vzdělavatelům, zástupcům organizací, jež takové vzdělání poskytují, médiím a v neposlední řadě také výzkumníkům v této oblasti. Platforma byla navrhnuta s cílem podporovat rozvoj a zajišťování kvality v oblasti vzdělávání dospělých prostřednictvím poskytování nástrojů k síťování, užšímu propojení politik s implementovanými opatřeními na různých úrovních a poskytování přístupu k vysoce kvalitnímu vzdělávacímu obsahu. Mezi prostředky, které budou zájemcům k dispozici, patří kalendář událostí a kurzů, knihovna zaměřená na vzdělávací zdroje a informace v oblasti politik, diskusní skupiny a v neposlední řadě také nabídka vzájemné spolupráce.

V budoucnu by tak platforma měla být jedním z nástrojů, kde bude moci vyhledat partnera pro mezinárodní projekty v oblasti dalšího vzdělávání.

 

Výzvy vyhlášené v rámci Norských fondů – zaměření na kulturní dědictví

Česká republika je příjemcem finanční podpory z EHP a Norských fondů od svého vstupu do Evropské unie v roce 2004. V období 2009-2014, které se chýlí ke konci, ČR celkem obdrží 131,8 milionu EUR. Norsko poskytuje 97 % z této částky, o zbytek se dělí Island a Lichtenštejnsko.

Hlavní oblasti podpory

  •  Zkvalitňování služeb v oblasti duševního zdraví a zmírňování nerovností ve zdravotní péči.
  • Posilování spolupráce mezi Norskem a Českou republikou v oblasti výzkumu.
  • Ochrana biodiverzity a zmírňování negativních dopadů změny klimatu.
  • Boj s organizovaným zločinem a posilování systému justice.
  • Zlepšování situace ohrožených skupin obyvatel, včetně Romů.
  • Revitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování památek.

V současné době jsou otevřeny výzvy v oblasti ekologie (zachycování a ukládání CO2; biodiverzita) a v oblasti kultury (podpora rozmanitosti v kultuře a umění; zachování a revitalizace kulturního dědictví).

1. Program CZ06: „Podpora rozmanitosti v kultuře a umění v rámci evropského kulturního dědictví“

Tato programová oblast je zaměřena na posílení evropské kulturní identity, kulturního dialogu a bilaterálních vztahů s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. Podpořeny budou projekty vysoké umělecké úrovně, originality a projekty, které inovativním způsobem pozitivně ovlivní občanskou soudržnost a mezinárodní spolupráci s výše uvedenými zeměmi v různorodých oblastech a aktivitách profesionálního současného umění.

Alokovaná částka pro 1. výzvu je 40 300 000 Kč a bude rozdělena mezi projekty obsahující následující aktivity:

  • Prezentace a zpřístupnění současného umění a kultury široké veřejnosti
    • Podpora nových uměleckých projektů (představení, výstavy, interdisciplinární projekty, koncerty).
    • Organizace kreativních workshopů v oblasti umění.

Vhodným žadatelem jsou příspěvkové organizace Ministerstva kultury, kulturní a umělecké organizace zřizované a financované samosprávou a dále všechny nestátní kulturní a umělecké subjekty, neziskové organizace a společnosti včetně fyzických osob, které po dobu minimálně 3 let vykazují mimořádné výsledky v oblasti umění.

Partnerství s norským subjektem je v některých aktivitách povinné.

Výše grantu se pohybuje od 248 000 Kč do 3 968 000 Kč. Spolufinancování činí minimálně 10 %, ale může být vyšší v závislosti na typu projektu..

Uzávěrka pro předkládání žádostí o grant je 26. června 2014 v 19:00. Více informací můžete nalézt zde a samotný text výzvy je ke stažení zde.

2. Program CZ06: „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“

Tato výzva je zaměřena na ochranu, obnovu a prezentaci movitého a nemovitého kulturního dědictví a židovského kulturního dědictví v České republice.

Alokovaná částka pro otevřenou 1. výzvu je 393 526 995 Kč a bude rozdělena mezi projekty s následujícími výstupy:

  • V oblasti nemovitého kulturního dědictví – obnovení, opravení a zpřístupnění kulturních památek.
  • V oblasti movitého kulturního dědictví – restaurace, uložení nebo vystavení památek, sbírek a písemného kulturního dědictví s důrazem na jejich zpřístupnění veřejnosti.
  • Obnova Židovského kulturního dědictví – oprava a obnova židovských kulturních památek a judaiky, která sloužila židovskému náboženskému kultu nebo umělecké projevy tvůrců z období holocaustu s důrazem na jejich zpřístupnění veřejnosti.

Oprávněným žadatelem je žadatel (subjekt), který má právní subjektivitu a je
vlastníkem/správcem kulturního dědictví, které je evidováno v Ústředním seznamu kulturních památek ČR (Národního památkového ústavu) nebo Centrální evidenci sbírek nebo Fondech knihoven evidovaných v evidenci Ministerstva kultury ČR.

Partnerství se subjekty z donorských zemí je vítáno, ale nikoli vyžadováno.

Spolufinancování se liší podle právní formy žadatele.

Uzávěrka pro předkládání žádostí o grant je 20. června 2014 v 19.00. Více informací můžete nalézt zde a samotný text výzvy je ke stažení zde.

 

V rámci norských fondů byly rovněž vyhlášeny výzvy zaměřené na ekologii. Informace o těchto výzvách můžete nalézt v samostatném příspěvku.

Výzvy vyhlášené v rámci Norských fondů – ekologické zaměření

Česká republika je příjemcem finanční podpory z EHP a Norských fondů od svého vstupu do Evropské unie v roce 2004. V období 2009-2014, které se chýlí ke konci, ČR celkem obdrží 131,8 milionu EUR. Norsko poskytuje 97 % z této částky, o zbytek se dělí Island a Lichtenštejnsko.

Hlavní oblasti podpory

  •  Zkvalitňování služeb v oblasti duševního zdraví a zmírňování nerovností ve zdravotní péči.
  • Posilování spolupráce mezi Norskem a Českou republikou v oblasti výzkumu.
  • Ochrana biodiverzity a zmírňování negativních dopadů změny klimatu.
  • Boj s organizovaným zločinem a posilování systému justice.
  • Zlepšování situace ohrožených skupin obyvatel, včetně Romů.
  • Revitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování památek.

V současné době jsou otevřeny výzvy v oblasti ekologie (zachycování a ukládání CO2; biodiverzita) a v oblasti kultury (podpora rozmanitosti v kultuře a umění; zachování a revitalizace kulturního dědictví).

1. Program CZ02: „Pilotní studie a průzkumy pro CCS technologie (zachycování a ukládání CO2)“

Program CZ08 spadá do prioritní oblasti zachycování a ukládání uhlíku (CCS), jejímž cílem je zmírnění dopadů klimatických změn prostřednictvím zvyšování znalostí a nadnárodní spolupráce v oblasti CCS a zachycování a ukládání CO2. Očekávaným výsledkem Programu CZ08 je zvýšení znalosti o technologii CCS a mezinárodní spolupráce v této oblasti.

Alokovaná částka pro 1. výzvu je 155 763 567 Kč. Tato částka bude rozdělena následovně:

  • 80 % na realizaci průzkumů pro posouzení možností praktického využití CCS technologie v České  republice, navržené metody zachycování, transportu a ukládání CO2;
  • 20 % na aktivity podporující hlubší znalosti pracovníků ve státní a veřejné správě a povědomí laické a odborné veřejnosti o technologii CCS.

Vhodným žadatelem jsou jak soukromé, tak veřejné subjekty, stejně tak jako neziskové organizace. Partnerství s norským subjektem je vítáno, není ale povinné.

Spolufinancování se v závislosti na právní formě žadatele pohybuje mezi 20 – 40 %.

Uzávěrka pro předkládání žádostí o grant je 2. června 2014 v 15:00. Více informací můžete nalézt zde a samotný text výzvy je ke stažení zde.

2. Program CZ02 „Biodiverzita a ekosystémové služby/ Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu“

Hlavním cílem Programu je zastavení ztráty biologické rozmanitosti prostřednictvím aktivit zaměřených na zvyšování kapacit pro efektivní řízení a monitorování lokalit Natura 2000, zvyšování povědomí a vzdělávání veřejnosti o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách, zlepšení integrace zohlednění problematiky biologické rozmanitosti do odvětvových politik a právních předpisů a zamezení fragmentace ekosystémů.

Alokovaná částka pro 1. výzvu je 341 332 419 Kč. Podporovány jsou aktivity zaměřené do následujících oblastí:

  • Zvýšení kapacity pro efektivní řízení a monitorování lokalit soustavy Natura 2000.
  • Zvýšení povědomí a vzdělávání v oblasti biodiverzity a ekosystémových služeb, včetně povědomí a vzdělávání ve spojení s biodiverzitou a změnou klimatu a s ekonomickým hodnocením ekosystémů.
  • Zlepšení integrace kritérií ochrany biodiverzity do sektorových politik a právních předpisů.
  • Zabránění fragmentace ekosystémů.
  • Zlepšení informovanosti o životním prostředí o vlivu, stavu a trendech.

  • Rozvoj systémů pro výměnu informací zaměřených na adaptace na změnu klimatu.
  • Rozvoj strategií a opatření pro adaptaci na změnu klimatu.

Oprávnění žadatelé:

  • územní samosprávné celky (kraje a obce);
  • svazky obcí;
  • nestátní neziskové organizace;
  • příspěvkové organizace;
  • organizační složky státu;
  • vědecké výzkumné instituce;
  • státní organizace a státní podniky.

Partnerství se zahraničním subjektem je vítáno, není ale povinné. Spolufinancování se v závislosti na právní formě žadatele pohybuje mezi 10 – 40 %.

Uzávěrka pro předkládání žádostí o grant je 2. června 2014 v 15:00. Více informací můžete nalézt zde a samotný text výzvy je ke stažení zde.

 

V rámci norských fondů byly rovněž vyhlášeny výzvy zaměřené na podporu kulturního dědictví. Informace o těchto výzvách můžete nalézt v samostatném příspěvku.

 

 

 

 

Blíží se uzávěrka pro podávání žádostí programu Evropa pro občany

Program Evropa pro občany 2014 – 2020 navazuje na oblíbený stejnojmenný program, který fungoval v minulém programovém období. Obecnými cíli programu jsou podpora aktivního občanství a mezinárodní spolupráce občanů, tolerance a jazykové a kulturní rozmanitosti. Vhodnými žadateli jsou hlavně města a neziskové organizace.

Uzávěrka pro podávání žádostí je již 4. června 2014.

Podpořené aktivity probíhají v rámci dvou okruhů:

1. Okruh Evropská paměť
„„ V rámci tohoto okruhu program podpoří připomínání totalitních režimů i jiných událostí a momentů, které významně ovlivnily evropskou historii.

„„2. okruh Demokratická angažovanost a participace občanů
V rámci tohoto okruhu program podpoří aktivitu občanů především na celoevropské úrovni.

Termíny pro podávání žádostí

Aktivita Termín pro podávání žádostí
(do 12:00 daného dne)
Realizace projektu
Town-Twinning 4. června 2014 Projekt musí začít
mezi 1. 7. 2014 a 30. 9. 2015
Town-Twinning 1. září 2014 Projekt musí začít
mezi 1. 9. 2015 a 31. 12. 2015
Sítě měst 4. června 2014 Projekt musí začít
mezi 1. 7. 2014 a 30. 6. 2015
Sítě měst 1. září 2014 Projekt musí začít
mezi 1. 6. 2014 a 31. 12. 2015
Projekty občanské společnosti 1. září 2014 Projekt musí začít
mezi 1. 9. 2014 a 31. 2. 2015

 

K dispozici je do češtiny přeložený průvodce programem.

V burze projektů můžete již nyní vyhledávat aktuální nabídky na zapojení do projektu v rámci tohoto programu.

 

Prodloužena lhůta pro podávání žádostí na projekty v oblasti sportu (Erasmus+)

Program Erasmus+ nově podporuje mezinárodní partnerství v oblasti sportu, a to s cílem:

  • bojovat proti přestupkům jako je doping, falšování výsledků a násilí ve sportu a proti diskriminaci a netoleranci;
  • podporovat dvojí kariéru sportovců (skloubení sportu a jiné kariéry);
  • podporovat dobrovolnické aktivity ve sportu, využívání sportu jako prostředku začleňování vyloučených osob do společnosti a zvyšování povědomí o zdravotní prospěšnosti fyzických aktivit.

Podporované akce:

1. Projekty partnerství v oblasti sportu (Collaborative Partnerships)

O dotaci mohou žádat projektová konsorcia složená z neziskových nebo veřejných organizací. Mělo by se jednat o organizace aktivní v oblasti sportu, a to jak amatérského, tak profesionálního (například různé sportovní kluby, asociace, sportovní ligy, unie reprezentující atlety, organizace reprezentující profesionály ve sportu – trenéry, manažery apod. a další).  Konsorcium se musí skládat z minimálně 5 organizací z různých států.

V rámci projektů partnerství jsou podporovány aktivity zaměřené na vytváření sítí, vývoj nových vzdělávacích modulů, sdílení zkušeností, zvyšování povědomí o různých aspektech sportu, výzkumy, konference nebo workshopy. Projekty mohou trvat 12, 18, 30 nebo 36 měsíců.

Financování: Náklady na projektové aktivity jsou hrazeny do výše 500 000 EUR na projekt, přičemž spolufinancování činí 20 % rozpočtu.

2. Neziskové evropské sportovní události (Not-for-profit European sports events)

V rámci této akce jsou podporovány sportovní události s mezinárodní účastí, a to jak různé soutěže, turnaje a šampionáty, tak setkávání trenérů, různé konference a jiné doprovodné akce.

Akce je určena pro jakékoliv veřejné nebo neziskové organizace působící v oblasti sportu. Události by měly klást důraz na aspekty jako je integrace vyloučených skupin, rovné příležitosti, genderová rovnost nebo podpory handicapovaných občanů.

Do neziskových sportovních akcí se musí zapojit nejméně 12 relevantních partnerů a projekt může trvat maximálně 12 měsíců.

Více informací o podpoře sportu v rámci Erasmus+ můžete nalézt na stránkách EACEA.